SRÍ LANKA- velké dobrodružství začíná

Srí Lanka, krásná to zelená země plná milých a usměvavých obyvatel, rozmanité přírody, kokosů, rice and curry a surfu. V několika následujících článcích přinesu své zážitky z tohoto úžasného pobytu. Nebyla to pro mě ani tak dovolená, jako spíše jiný život.

Proč jsem rozhodla jet tak daleko?

Ke konci roku mě přepadla myšlenka vyjet někam do dalekých krajů a zažít trochu něco jiného. Jelikož praktikuji jógu již nějaký ten pátek, myšlenky mě zavály vycestovat na retreat jógu v cizině. Díky tomu jsem se dostala ke Srí Lance a náhodou narazila na českou cestovku Surf-trip. Je to skvělá banda lidí, kteří pořádají pobyty po celém světě a to ať už za účelem surfu, jógy nebo výletů. Moc se mi zalíbil pobyt na Srí Lance s lekcemi surfu, jógy a výletů. Bylo tedy rozhodnuto, pojedu! Pořídila jsem si letenku na březen a již se nemohla dočkat.

Konečně přišel den D

Pas, pojištění, vízum, oblečení, drogérka, no snad mám všechno. Nemohla jsem se dočkat, cesta dlouhá, ale nadšení tak veliké, že mi to vůbec nedocházelo.

Přistála jsem na letišti Colombo, prošla emigrační kontrolou a pádila pro kufr. Šup převléci se do kraťasů a hurá do příletové haly. Hned po příchodu na mě začal pokřikovat nějaký srílančan z budky, tak jdu k němu a vyměním si eura za srílanské rupie. O kousek dál na mě již čeká řidič s velkou cedulí a mým jménem (tu mi nechal jako dárek). Cesta autem měla trvat cca 2,5 hod a můj plán se prospat úplně nevyšel :D Řidič byl velice ukecaný a jelikož moc miloval svou zemi, rád mi o ní vyprávěl. I když na mě padala únava, jeho vyprávění bylo tak chytlavé, že spát nešlo. Po nějaké době jsme zastavili, abychom si odpočali a dali sváču. A to ne ledajakou- jejich cejlonský čaj s mlékem a palačinku plněnou kokosem- úžasná to věc. Po příjezdu na mě čekal pokoj, ovšem spát se mi nechtělo, euforie byla tak veliká. Chtěla jsem se seznamovat a poznávat místo.

Šla jsem se tedy projít na pláž kolem oceánu, seznámit s pár lidmi s jimiž jsem večer zašla na véču a drink. Bylo to moc příjemné uvítání a už od začátku jsem se tam cítila uvolněně.  Nutno podotknout, že již první den jsem viděla hada a to celkem velikého. V noci se mi úplně nedařilo usnout, páč obava že mi had vleze do postele, byla veliká :D A naštěstí se nevyplnila.

Místní mňamky

Srílanské jídlo. Na to jsem se těšila velice. Ten, kdo mě zná ví, že česká kuchyně pro mě není to pravé ořechové. Naopak mám ráda exotická jídla a jiné chutě. 

Snídaně jsem měla pořešené na místě a byly naprosto úžasné! Vše připravovali místní srílančani. Kdo by pohrdnul banánovým lívancům, čokoládové smoothie bowl s ovocem, vajíčky na mnoho způsobů a další. Snídaně pro mě byla spíše brunch, páč jsem jedla mezi 9-11 hod.  Z toho důvodu jsem většinou vynechala oběd a dala si až nějakou sváču.

Rice and curry je tu na každém rohu a to v mnoha variantách. Ochutnala jsem mírně pikantní i velice pálivé (až tak, že se mi to protáhlo i uši :D ). Moc mi pak chutnala místní specialita Kottu, což je placka, kterou nasekají společně se zeleninou či masem. 

Obecně je tu jídlo ostřejší a velmi kořeněné. Pálivá jídla jsem nikdy moc nemusela, zde jsem si to zamilovala a mému zažívání to dělalo vyloženě dobře. Ochutnala jsem dosti mořských plodů, dalších místních specialit, kokosu a ovoce.

Ke konci pobytu začal můj žaludek maličko protestovat. Co si budeme, hygiena tu není silnou stránkou, voda není pitná, tudíž se i mohlo stát, že mi něco nesedlo, a pak se to jen vezlo.

Společná večeře v Mirrise

Asi třetí den jsme hromadně vyjeli na večeři do 20ti minut vzdáleného městečka. Cesta byla bláznivá, místním narvaným busem s ohlušující hudbou, velký to zážitek :D 

Ještě než jsme zašli pojíst, prošli jsme se po pláži a dostali nápad dobelhat se na takový ostrůvek poblíž pláže. Vypadalo to, že je zde mělká voda a půjde to. Mno, co si budeme, neobešlo se to bez "menší" spršky :D Tu hlubší voda a tu najednou dva proudy proti sobě a má osoba byla prakticky zlitá od hlavy až k patě :D Tak jsem vyšplhala na vyhlídku, vyždímala šaty, pokochala se výhledem a pomalu se připravovala na cestu zpátky. Rozhodla jsem se, že to vezmu úprkem, batoh do náruče a běžela stylem vysoká kolena a rychlý běh :D Stejně mě to smetlo a bylo další ždímání. Brala jsem to s humorem, nic neřešila a pofukující větřík šaty usušil. Večeře byla boží, curry, horké brownie, vínečko a skvělá společnost.

Safari

První můj větší výlet započal cestou na safari do krásného parku Udawalawe. Nakonec nás nejelo moc, jen já a tři kluci, ze kterých se stali parťáci a kamarádi na již celý pobyt.

Na safari jsme viděli zejména slony, a to druh indický. Jsou menšího vzrůstu s menšíma ušima. Bylo milé zahlédnout i sloní mládě, měsíc staré. Když se nad tím člověk zamyslí a vidí, jak ta zvířata žijí, dýchne na něj klid, pohoda a pozitivní vibe. Měli jsme možnost vidět i bizony, krokodýla, šakali, pávi apod.

První vyprávění je za námi. A další dva články o Srí Lance před námi! :-)